Čas prípravy: | |
Počet porcií (kusov): |
Suroviny:
jaternička
studená voda
Postup
Jaternice alebo krvavničky umyjem pod studenou vodou. Voda by mala byť ľadová.
Poukladám ich do pekáča, popichám ich vidličkou.
Na dno pekáča nalejem studenú vodu a vložím do rúry , vyhriatej na cca 185 stupňov.
Pečieme pomaly asi 30 – 40 minút, podla toho ako sa opekajú do zlata.
Väčšinou už netreba, aby som ich ku koncu zapekala na vyššom stupni teploty.
Ja osobne mám radšej, keď mám jaternicový prejt taký pripečený. Ja mám vlastne radšej keď mi tie jaterničky prasknú. No niekedy príde čas, keď z toho estetického hľadiska je lepšie, keď sú celé a s chrumkavou kožou.
Samozrejme, niekedy sa môžete snažiť koľko chcete, a aj tak sa nevydaria a vytečú. Veľmi aj záleží aj na črievku, v ktorom sú plnené. Niektoré sú tenké a je to na prvý šup von. Bohužiaľ.
Ale tieto sa vážne podarili, však?
Mina, take sliny mi uz davno netiekli…toto zboznujem,…mnam
alicok…ja som prave jaternice zo zabijacky nejedla ani nepamatam…len take z tesca apodobne. No a dostala som typ na tento obchod http://www.gazdovskytrh.sk/predajna/
celu zimu chodime tam na jaternice a krvavnicky a podobne..nieco neskutocne dobre je to
Vydarily se uzasne, to je krasy na tom svete! Nejedla jsem ani nepamatuji, to jelitko bych slupla hned ted se zavrenyma ocima a pomaloucku bych si ho vychutnavala.
jitka moj muz nema rad slovenske jaternicky, kvoli tomu, ze tam davaju ryzu a nie krupy…ale tieto skutocne konzumuje bez re i…
Též jsem se zasnila… Jelítka jedině s žemlí nebo kroupami, mňam, u nás žemlová náplň není obvyklá, ale vím, že někde se to dělá. Máme jednoho oblíbeného řezníka u nás, jelita a jitrnice mu pomáhá dělat mužův bratranec, tak vím, že se můžu spolehnout. Pro sebe si vždycky koupím jelítko, můj muž nejí ani krvavou tlačenku, hlupáček 😀
Zemli??????!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Fuuuha tak to som vonkoncom nepocula……to ako vyzera….akym sposobom sa to tam dava…..
Žemle nebo doma upečená slaná kynutá buchta (moje babička ji pekla i do jitrnic, zpočátku jsme nekupovali rohlíky) se nakrájí na kostičky, opečou na sádle a zchladlé vmíchají do jelítkové hmoty místo krup. Víc nevím, jak píšu, u nás se žemlová nedělají. Ty světlé nerozmočené kousky žemlí tam zřejmě dělají tu mozaiku jako kroupy.
no toto…take cosi….
ako sa opečú na sadle, potom sú tuhé ako krutóny do polievok? alebo len mäkké a mastené?
Omlouvám se, všimla jsem si dotazu až dnes. Literatura, z které čerpám (Kuchařka naší vesnice), popisuje žemlová jelítka takto:
Den předem nakrájíme žemle nebo neslazenou kynutou buchtu na kostičky a necháme oschnout. Druhý den pokapeme sádlem a usmažíme v troubě. Necháme vychladnout, pak zalijeme krví, přidáme zbylé suroviny.
Píšu to stručně. Opečené dokřupava se nerozmočí zcela, to bude výhoda, udělají mozaiku.
Dobrý den, i mě se sbíhají sliny. Ale my si děláme jitrnice, jelita i tlačenku doma. Maso na to nakupujeme. Do jitrnic patří ( alespoň v Čechách) houska. Jak už je uvedeno, peče se kynutá buchta – jen mouka, sůl , droždí a voda. Nechá se pár dní uležet, pak se nakrájí na kostky, poleje vodou nebo mlékem. Já dávám půl na půl. po vsáknutí se buchta vymačká a rozemne v rukou. a hned se dává do prejtu na plnění jitrnic. Je to výborné.
Skoro mi oči vypadli 🙁 Vyzerajú bohovsky, dááááávno som takéto veci nejedla…. také kupované z obchodu mi vôbec nechutia 🙁 takže nehrozí, že toto jedlo budem niekedy ešte jesť. Ale veľmi sa mi spája s detstvom, s otcom, ktorý asistoval mäsiarovi, keď bola zabíjačka. Také úžasné vône…. a nostalgia 🙂 Pamätám si, že v jelítkach boli veľké krúpy, ale v jaterničkách ryža nebola,( to musí byť hrozné) myslím, že ani nič iné…len taká jaternicová mäsová kaša.
Minka, ale si ty riadna pokušiteľka 😀
Keby tieto komentare cital vegetarian asi zo sedivie 😀 😀
Mne vždy popraskaný tak preto malo kedy ich robím
aaaale….ono je to v podstate len esteticka zalezitost….mne chutia popraskane presne tak ako tie v celku…vobec sa tym netrapte……
Ak si niekto chce pochutit na dobrej hurke nech na to zabudne , okrem huriek co sa robia na domacej zabijacke. V hurkach co kupujeme je malo ryze iba prejt a v krvavnickych zase malo žemli. Dobra hurka sa zaklada na zaklade a tym je črevne sadlo, a vysmazena cibula spolu na tom crevnom sadle. Prv sa creva z bravka vymyvali a pouzivali sa aj hrube creva ktore sa museli pracne poumyvat. Tie sa potom dali pripiect až to chrumkalo. Prv sa do huriek davala surova krv , hurky sa museli varit v kotlipod bodom varu aby nepraskli. Ale tie casy su davno prec a dobru hurku si zrejme uz nikde nekupime , a to aj vdaka predpisom. Dnes kupime hurky ale to nie su hurky ale prejt nadeny do čriev.